Výlet na jih 2007
Náš letošní výlet se uskutečnil od 1.7.-13.7.2007.
Jeli jsme přes Benešov, České Budějovice, Linz, Salzburg k jezeru Konigssee, kde jsme zatábořili v kempu, ve stejnojmenné vesničce.
Najeli jsme 409km.
V pondělí 2.7. bylo ráno po dešti a zataženo.
Bohužel venku byla mlha, takže jsme se omezili na prohlídku vnitřku.
Jana venku pod křížem...
Venku se zase rozpršelo. Teď se chystáme naobědvat...
Ten den jsme najeli 21km.
Přespali jsme a v úterý 3.7. ráno nás přivítalo sluníčko a jasno. Zabalili jsme, naložili vše na naše oře a hurá do Alp.
Jeli jsme si zopakovat
Grossglockner a přivítala nás hned za platidlama úchvatná značka...
Užívali jsme si perfektní panorámata, zatáčky do alejuja a samozdřejmě, že fotili a fotili...
Jana fotila i za jízdy a stálo to za to...
Z takových zatáček srdce motorkáře zaplesá...
Sem jsme vyjeli nejvýše...
Sněhu na nás letos moc nezbylo...
Po projetí rakouských Alp jsem maličko zabloudil a po malé vracečce jeli italskými Dolomity...
Odpočinek na konci italských Dolomit...
Jeli jsme přes Lienz, Siliian, Cortina d´Amprezzo, Longarone a pak po dálnici frčeli skoro až do kempu v Punta Sabbioni -
přístavní vesničky.
Najeli jsme 540km.
Další den, ve středu 4.7. jsme měli jen a pouze na návštěvu Benátek.
Benátky nás ohromili...Všude je spousta více, či méně zachovalých památek...
Chrám svatého Marka...
Jediný dopravní prostředek je zde loď...
Jana a v pozadí Grand Bridge...
Námořníci ani neprotestovali když jsem se s nimi nechal vyfotit...
Skvostná flotila gondol nás také dostala...
Dali jsem si oběd a Jarda chtěl mít opět svoji fotku...
Ta věž je podle námořníků prý rovná...
Navštívili jsme kostel, kde byl božský klid a chládek...
Janina před oltářem...
Tiše jsme obdivovali výzdobu...
Láďa, Jana a Jarda a v pozadí muzeum...
Srandičky na mostku...
Jarda s Láďou na molu...
Překvapila nás obří loď, protože se okolo těžil naplavený písek a my si mysleli, že je tu mělko.
Cestou zpátky nás chytla bouřka. Po vylodění jsme to poklusem mastili do kempu a trochu zmokli.
Pak se vyčasilo a na podvečerní vycházce po pláži Láďa neodolal a hupnul do teplého moře. Když vylezl, tak klepal kosu
než se nasoukal do oblečení, protože venku foukal studený vítr...
V kempu se Láďa zase svlékl a sušil mokré prádlo...
Ve čtvrtek 5.7. jsme ráno opět zabalili a hurá na
Plitvická jezera.
V pátek 6.7. jsme jeli jen nalehko - bagáž jsme nechali v apartmánu,
Užívali jsme si čarokrásnou přírodu...
V ceně vstupenky byl vláček, který nás přepravil na jednu stranu národního parku,
my jsme pěšky pak prošli skoro až doprostřed parku...
Tam jsme si počkali na lodičku, která také byla v ceně vstupenky
Z vyhlídek jsme fotili jako o závod a vzpomínali na záběry z Vinetoua...
Tady pózuju s Láďou pod velkým vodopádem...
Pohodička a dobrá nálada byla naším celodením průvodcem...
Navečer jsme cestou zpátky zajeli ještě na večeři do restaurace a cestou se stavili v
konzumu a koupili si nějaký ten tekutý chléb na noc. Ten den jsme najeli 35 km.
V sobotu 7.7. jsme ráno zabalili a hurá k moři. Jeli jsme vnitrozemím nejkratší cestou k Šibeniku.
Pod ním druhá vesnice je Žaborič, kde jsem kdysi byl a líbilo se mi tam. Našli jsme si tam opět apartmán a ještě
se stihli pořádně vyblbnout v moři. Najeli jsme 193 km. Další den, v neděli 8.7. jsme nalehko a bez Jardy, který
chtěl lenošit u moře,
A zde se po mě opičí žába...
Oproti Plitvicům jsou Krka daleko menší, dají se projít za dvě hodiny a my navíc vynechali výlet lodí a raději se vykoupali na spodním jezeru,
kousek pod úchvatnými vodopády...
Cestou zpátky k parkovišti jsme ještě udělali pár fotek vodopádů a okoukli suvenýry, kovárnu, tkalcovskou dílnu a
pár dochovalých věcí ze starobylé domácnosti...
Najeli jsme asi 50 km, vykoupali se ještě navečer v moři a večer si dali pizzu v blízké vesnici,
kde nás po jejím objednání zaujalo cosi na silnici.
V pondělí 9.7. jsme si naplánovali prohlídku Primoštenu a Šibeniku.
Na vrcholku kopce dominuje kostel, který je vidět už z dáli...
Tady pózuju s Láďou v Šibeniku...
Bylo tam vedro na padnutí...
Najeli jsme 55 km. V Žaboriči jsme si dali na pláži pizzu a pivečko. Vykoupali jsme se a večer nás okouzlil západ slunce...
Další den v úterý 10.7. jsme zabalili a popojeli dolů k Makarské,
kde jsme po úmorném hledání nakonec vybrali apartmán v Omiši.
Povedlo se mi při jeho hledání v příkrém stoupání na malém hupu zlomit podsedlový rám, na kterém byla upevněná bagáž.
Takže mi kluci pro další dny pomáhali a nakládali mé věci i Janu k sobě na motorky a já od té doby jezdil nalehko...
Nehledal jsem nikoho kdo by mi to svařil, protože bych to doma stejně musel předělávat a mohl to ještě více poškodit...
Ten den jsme najeli 156 km .
Ve středu 11.7. jsme nejdříve zajeli na Makarskou, alespoň na chviličku navštívit rodinu našeho příbuzného,
který zde byl už asi pošedesáté na dovolené...
Byla to báječná horská projížďka po uzoučké silničce...
Za mnou je vidět dole u moře Makarská...
Na vrcholku je kostel svatého Jiří...
Docela bylo chladno a klepali jsme kosu.
Tady je naše společná fotka z vrcholu - fotí nás na oplátku Slováci s kterými jsme pokecali...
A tady jsou oni, na fotce jim je hej, ale také se klepali zimou...
Cestou dolů jsem neodolal a nechal se vyfotit s volně se pasoucími koňmi...
Výhled na moře...
Stylová restaurace je asi v polovině pohoří a nabízí i vyjížďky na koních...
Poslední fotka z Biokova - Jana a za ní výhled na moře...
Najeli jsme 145 km a navečer jsme se vyřádili v mořských vlnách doaleluja...
Nejvíce si to užíval Láďa...
Ve čtvrtek 12.7 ráno, jsme zabalili a vyrazili bláznivě nahoru k Balatonu. Na Chorvatsko-Bosenských hranicích nechtěli pustit Láďu,
protože zapomněl doma zelenou kartu a pak jsme se mohli utlouct smíchy, když po děsně vážné rozpravě,
že to nejde, si celník řekl o 5 Euro a šlo to... Cestou jsme se v Bosně naobědvali a přežrali se...
Hrůza, taková porce skvělého jídla, nealko pivo a my se skoro nemohli odkulit na mašiny a pokračovat dál...
Příroda nás místy nadchla, ale nejvíce nás dostalo Srbsko a nápisy v azbuce... V popředí Jana a Láďa...
Po cestě si mě kluci dobírali, kdyže si už koupím pořádnou mašinu místo mé ošizené...
Z dálky viditelný hrad jsem si neodpustil vyfotit a kluci se divili, že kvůli němu zastavuju...
Navečer jsme vysílení dorazili k Balatonu. Ten den jsme najeli úmorných 552 km.
V pátek 13.7. si ráno Láďa musel vyfotit mé origiální příslušenství od Yamahy -
Jarda jako jediný vlezl do jezera (nikde nikdo - všichni byli v bazénu) a zaplaval si v tom bahňáku...
Zabalili jsme a vyrazili k domovu. Nejkratší cestou jsme to vzali do Bratislavy. Odtud po dálnici až domů.
Cestou jsme se stavili za Brnem na pozdním obědě a pořádně se najedli...Najeli jsme 520 km.
Výlet jsme si báječně užili a celkem jsme najeli pěkných 3078 km.
Napsal Jirka.
Jeli jsme ve složení: Jarda na velkém Banditu, Láďa na malém Banditu a já s Janou na XJRku.
Zde je naše společná fotka před vyjetím v neděli 1.7.2007.
Večer jsme si ještě prošli okolí jezera Konigssee vklíněného do skal...
Měli jsme v plánu Berchtesgaden-
Orlí hnízdo Adolfa Hitlera.
Po odbočení z městečka nás čekalo úžasné stoupání, kdy se nám mokrá vozovka zdála jako kluziště.
Dojeli jsme na parkoviště, zaplatili si lístky na autobus, který nás vyvezl po silničče zaseknuté do skály až pod samý vrchol.
Prošli jsme dlouhým tunelem do nitra hory, počkali až se vmáčknem do rychlovýtahu,
který nás hbitě dostal o 124 metrů výše.
Byla tam na chodbě expozice o tom jak se sídlo stavělo
a uvnitř sídla je restaurace a stánek se suvenýry, jinak ani náznak ponuré minulosti.
Láďa, Jana a Jarda u mramorového krbu...
Pěšky jsme z kempu došli do přístavu.
Přeplavili jsme se výletní lodí a vystoupili na molu v Benátkách...
Jana se s ní chtěla vyfotit...
Jeli jsme po italské dálnici až k Triestu, kde jsme našli silnici, po které jsme jeli až do Rijeky.
Cestou jsme si dali ve Slovinsku oběd - jako obvykle pizzu...
V Chorvatsku jsme maličko zakufrovali a převážně po dálnicích dorazili těsně k Plitvickým jezerům,
kde nás dostihl déšť, před kterým jsme půl cesty úspěšně kličkovali. Najeli jsme 454 km.
Nakonec jsme místo kempu zvolili apartmán, který jsme si domluvili na dvě noci...
a podnikli výlet do národního parku Plitvická jezera...
a ta nás převezla na opačnou stranu parku...
Jarda, Jana a Láďa na břehu jezera...
jeli navštívit národní park Krka.
Tady pózuju já...
Byla to nádherná želva a nemohla chybět u našeho stolu...
Primošten má na výběžku do moře zachovalou
starobylou část.
Pak jsme vyrazili na pohoří Biokovo...
Jana a pohled do vnitrozemí...
Balaton nás v kempu přivítal mračny komárů a hroznou sociálkou...
klacek podpírající polámanou zadní část mé mašiny...
